Aluze 2/2010 - Poezie

Konec sezony
Výběr básní z připravované sbírky

Martin Stöhr

01_poezie_stohr.pdf

***

jdi a zhasnem v pokoji

nad prahem to světlo trne

jak nespojená rána

                     on spí

pod spánky přesívá poušť

na dně síta uvidí

                     kosti lvů i laní

jednou spolu nebudem

            ani ta závěj ze srdce

                     jenom sůl a stíny

v předsíni visí klobouk a plášť

            ten bůh teď tolik

                     zapomíná

a se sněhem už necestuje

***

malý syn ti tiše mává

z okna vlaku na ostravu

lekneš se když ve skle najdeš

svoji vlastní dětskou hlavu

kryštofe! to okno v zimě —

výslovně se zapovídá!

a vůz se šine kolejištěm

a prázdný perón zívá

kráčím brnem usmívám se

trafikantce nechám dýško

matko mého převtělení

už máš zase bříško

***

ježkovy voči
tady skončíme

opři síťku na motýly 
odlož pasti sako  

            revolver

a hlavně mi tu nepřimrzni
k zlatým kýtám piva
 
až jednou umřeme
budeme dýmem
            ne květinami

je konec sezóny…

v hotelu krása
            dnes přespíme

                     sami

***

otec dávno dopil

(i to víno z káně)

zvony bijí k svátku

proměnění páně

oblaka se řítí

z pater k přízemí

synáčku neplač

vzlétls na zemi!

(filipovi)

* * *

a doma už trefím i potmě

když beru z okna med

jde uvidět do zahrady

v kredenci urničky —

káva a čaj a

ještě bych něco dodal

(jestli to vůbec dovedu)

za sklem je popel světla

(žijeme tady tak krátce)

a srdce jsou zase u ledu…

***

drahý!

dneska letěl kolem domu

dost blízko velký balón

hasičský sbor za setmění

vydal se zde hasit

zapadající slunce

jinak se nedělo nic

            a když člověk má

            jen ten hřbitov

            a ty živly za oknem

chce se mu domů

vidí — zas je tu láska

            taková láska

taková strašná láska

miláčku…

***

básně čísti — rozmrzelost

            (neouplná tma)

básně skládati — nevděk

            (v hospodě se ještě svítí)

básně prodávati — mrzuté odbytí

            (u zadního stolu opisuje snář)

básníka viděti — nouzi míti

            (ale ještě nalejí)

v letním sněhu čeká drožka

            (k sakurové aleji)

(pro K. K.)

***

v ulicích se stmívá

zkouřenej král volá na pěší

toto není dnešní večer!

z kterého nebe na klopu

přijde její hvězda?

veselá v rozkroku pláče

svatého vavřince slzy

marie panny prach

jednou ráno doruráno