|
:: REDAKCE
:: REDAKČNÍ RADA
:: PŘIPRAVUJEME
:: KONTAKT
:: ODKAZY
:: PODĚKOVÁNÍ
:: JAK CITOVAT
:: COPYRIGHT












|

Cesta mladého Žida
Gershom Scholem: Od Berlína k Jeruzalému.
Přeložila Veronika Tuckerová. Olomouc, Periplum 2003.
Žádné vzpomínání, ať vytváří sebeživější útěšný most mezi
minulostí a přítomností, se nemůže zbavit jistého stesku z
plynutí času a jeho nenávratnosti. Zcela jinou kvalitu
má tento stesk, vyvolávají-li vzpomínky něco, co bylo racionálně
vyhlazeno nejzrůdnějším násilím, nejokázalejší genocidou, jakou
lidské dějiny poznaly. Tento hrůzný podtón zůstává přítomný
tím naléhavěji, že proud vzpomínání tyto děje pomíjí a dotýká
se jich jen zcela mimořádně.
Nebýt zmíněného pozadí, mohli bychom vzpomínky z mládí židovského
myslitele Gershoma Scholema (1897—1982) číst jako pokojně příkladný
Bildungsroman. Nad důslednou linií vyprávění a nad důkladností
a přesvědčivostí detailů lze totiž autora snadno podezírat
z fabulování a beletrizace, kdyby nás neujistil, že si v letech
mladosti vedl podrobné deníky, které mu při psaní vzpomínek
byly oporou. Kniha je komponována také jako věrohodná cestovní
zpráva o cestě z Berlína do Jeruzaléma, především
o uvědomělé cestě duchovní od fenoménu asimilace německých
Židů k uvědomělému přijetí židovství se všemi konsekvencemi,
včetně geografického přesídlení. Složitá, a přece přímočará
cesta autorova mládí prakticky nereflektuje německou nežidovskou
společnost, v jejímž teritoriu se odehrávala. Rostoucímu nacionálnímu
socialismu a nesnesitelné atmosféře v Mnichově, kde autor žil
v dramatických letech 1919—1922, věnuje víceméně jediný odstavec,
v němž ho udivuje "slepota Židů, kteří o ničem nechtěli vědět
[…] byli mimořádně popudliví a nazlobení, když na to přišla
řeč".
Svým sionismem se dostal do sporu především s vlastní rodinou.
Dětství strávil v berlínské středostavovské rodině židovství
již téměř odcizeného knihtiskaře. Nejstarší bratr směřoval
k asimilaci ještě cílevědoměji a považoval se za německého
národovce ("kdyby nacisté měli zájem o Židy, asi by mezi ně
vstoupil"), zatímco další bratr Werner ("co se týče demagogie,
byl nemálo nadaný") se stal nejmladším poslancem Říšského sněmu
jako komunista; byl sice ze strany roku 1926 vyloučen kvůli
odporu k diktátu Kominterny (tj. Stalina), nicméně neunikl
smrti v koncentračním táboře. Gershoma přitahovala už od dětství
až magicky tradice, jíž byly společenské kruhy, v nichž se
pohyboval, naprosto odcizeny. Zabýval se intenzivně studiem
hebrejštiny (později i dalších semitských jazyků), studoval
Bibli, Talmud, Midraš, klasické dokumenty rabínského židovství, "texty,
v nichž oslovovaly jak aspekty normativní, tak prvky imaginativní".
Brzy došlo k nezbytné roztržce s otcem, který neuznával "nevýnosná
umění", jako je filozofie nebo matematika, jejichž vysokoškolskému
studiu se talentovaný syn věnoval.
Scholem kriticky hodnotí "nedostatečný úsudek většiny Židů
v záležitostech, které se dotýkaly jich samých", zatímco jinak
oplývali "širokým rozhledem a kritickým pohledem". V důsledku
osudného sebeklamu cílevědomě narůstal proces asimilace, v
němž zanikaly zbytky židovských tradic, ale nemizel podezíravý
vztah k nežidovskému obyvatelstvu (a naopak). Scholem
naproti tomu viděl pro záchranu a obnovu židovství jedinou
reálnou naději v "návratu do Země". Všechna mladistvá léta,
jimiž se zabývá ve své knize, byla uvědomělou cestou do Jeruzaléma,
která se stala smyslem jeho života a spočívala v systematické
a neúnavně intenzivní přípravě na návrat. Tomuto cíli obětoval
doslova všechno.
Ve svých vzpomínkách se Gershom Scholem projevuje jako neobyčejně
kvalitní pozorovatel společnosti i jednotlivců, ať předkládá
výpravnější epické životní epizody, nebo jen letmé portréty,
momentky setkání mnohdy ojedinělých. Vždy máme dojem dokumentární,
až protokolární spolehlivosti a zároveň brilantní, výstižné
charakteristiky, vzdálené pouhé popisnosti.
Z umělecké oblasti se stýkal nejintenzivněji a nejdůvěrněji
s Š. J. Agnonem, pozdějším laureátem Nobelovy ceny, jehož povídky
často přímo z rukopisu překládal do němčiny. Agnonův švagr
Moses Marx "byl spolumajitelem textilní firmy […] jeho srdce
však patřilo hebrejské typografii a bibliografii. A to i přesto,
že jen stěží rozuměl obsahu knih, kterým věnoval takovou péči
a lásku". Zdá se, že podobný vztah nebyl mimořádný ani ve vědeckých
kruzích. Vedle několika narážek v tomto směru vzpomíná Scholem
na jeden z "velkých okamžiků" svého života, kdy navštívil stařičkého
profesora Philipa Blocha, který shromáždil snad největší sbírku
kabalistických rukopisů a tisků. Na nadšený údiv, kolik toho
prostudoval, reagoval takto: "Co, že bych ty žvásty měl taky
ještě číst?"
Na rozdíl od něho dobyl si Scholem věhlasu znamenitého znalce
Kabaly nezlomným studiem a udivující pracovitostí. K jeho kurióznímu
setkání jako znalce došlo s Gustavem Meyrinkem. Pozval Scholema,
aby mu vysvětlil některá místa v jeho vlastních spisech! ("Sice
jsem to napsal, ale nevím, co to znamená.") A Scholem skutečně
objevil a vyložil zdroj některých jeho kabalistických vizí.
Neopomine charakterizovat Meyrinkovo "nadání pro protiměšťáckou
satiru, spojené s dalším, neméně výrazným nadáním pro mystické
dryáčnictví".
Nespočet podobných anekdotických záznamů samozřejmě netvoří
páteř Scholemových memoárů; jako čtenářsky vděčné koření však
mimo jiné potvrzuje jeho střízlivý smysl pro všechny stránky
reality v době, kdy byl svým židovským okolím vnímán pro své
neoblomné, až vášnivé přesvědčení o nezbytnosti židovského
státu jako nerealistický fantasta.
Mojmír Trávníček
|
NOVINKY
19. 01. 2010
Aluze 3/09
Brzy bude zveřejněno číslo 3/09, v němž najdete mj. tyto příspěvky: básně Ladislava Jurkoviče, úryvek z románu Labyrint od Euphrase Kezilahabiho (překlad ze svahilštiny), studie: F. Jameson “Teorie postmoderny”, Michał Stefański “Stigma humoru” či Bruno Zerweck: “Nespolehlivé vyprávění v dějinném kontextu”, řadu recenzí, v archiváliích pak víc než sto padesát let starý text Antonína Marka “O všeobecných zákonech umu zvláště” a další zajímavé texty.
Jiří Hrabal
23. 10. 2008
Stránky Aluze.cz archivovány Národní knihovnou
Stránky Aluze.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj a byly zařazeny do projektu WebArchiv.cz. Stránky budou archivovány několikrát ročně a jejich záznam se stane součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR. Díky tomu budou zachovány i pro budoucí čtenáře.
Pavel Kotrla
18. 06. 2008
ISSN 1803-3784
Dovolujeme si tímto upozornit - zejména naše přispěvatele - že internetová Aluze získala nové ISSN, a to 1803-3784, které je odlišné od ISSN, jež měla tištěná Aluze.
Jiří Hrabal
10. 06. 2008
Starší čísla a knižní přílohy Aluze
Vážení čtenáři,
dovolujeme si Vám nabídnout s výraznou slevou některá starší tištěná čísla Aluze (-60%) a knižní přílohy (-30%). Jelikož jednotlivá čísla revue neobsahují z převážné části příspěvky, které by výrazněji podléhaly “zubu času”, domníváme se, že nabídka může být pro Vás zajímavá. Obsahy starších tištěných ročníků (do r. 2006) najdete v “Archivu revue”. V případě Vašeho zájmu pište na adresu: j.hrabal@aluze.cz.
Jiří Hrabal
Atom
RSS 2.0

|